Jaký má vliv krevní oběh na srdce?

Také vám při písemkách z biologie „tuhla krev v žilách“? A při pohledu na dobrou známku vám doslova „poskočilo srdce radostí“? Výklad o krevním oběhu dokáže zamotat hlavu nejednomu studentovi a není se tak čemu divit, že většině z nás spolu s vysvědčením „spadl kámen ze srdce“ a o tento obdivuhodný orgán jsme se v tu chvíli přestali úplně zajímat. 

Nejen množství nejrůznějších rčení svědčí o tom, jak je krevní oběh důležitý. Víte ale, jak jeden z našich nejdůležitějších tělních systémů opravdu funguje?

Na vysvětlenou

I když je každému jasné, co je to srdce a co krevní oběh, jejich funkci už každý popsat nedokáže. Proto si v úvodu vyjasníme základní pojmy:

Kardiovaskulární systém - zajišťuje oběh krve v těle. Skládá se ze srdce a krevních cév. Jeho úkolem je přenos živin, kyslíku a oxidu uhličitého z jedné části těla do druhé. Zároveň zajišťuje přenos chemických informací ve formě hormonů ze žláz s vnitřní sekrecí do orgánů a tkání.

Srdce - Srdce je dutý svalový orgán velký asi jako pěst, který bije přibližně 80x za minutu. Je tvořeno především příčně pruhovanou svalovinou srdeční a je rozděleno na pravou a levou síň srdeční a pravou a levou komoru srdeční.

Často se také pletou tři pojmy:

Céva – obecný název pro trubici vedoucí krev. Tento pojem zahrnuje jak tepny, tak žíly. 

Tepna – tepny odvádějí okysličenou krev ze srdce k orgánům a tkáním celého těla.

Žíla – žíly přivádějí odkysličenou krev z orgánů a tkání celého těla směrem do srdce.

Jak funguje krevní oběh

Krevní oběh je velice složitý, když se na něj ale podíváme z toho správného úhlu, lze jej jednoduše pochopit. Důležité je si uvědomit, že krev v podstatě obíhá v uzavřeném kruhu. 

Zkrátka si představte hadici naplněnou tekutinou, jejíž konce jsou navzájem spojeny tak, že tvoří kruh. A tak vlastně funguje krevní oběh. 

A teď si představte, že takovou hadici na některých místech zatočíte, zkroutíte, někde se hadice rozdělí na menší hadičky a kousek dál zase spojí… Z jedné hadice zapojené do okruhu se tak vytvoří složitý systém, který se ale nikde nepřerušuje. 

Námi představovaná hadice je v lidském těle tvořena svalovinou a tvoří oběhový systém, jehož úkolem je jak přenos živin do orgánů, tak odstranění škodlivých látek z těla ven. 

Zatím jsme ale nezmínili to nejdůležitější – srdce, které plní funkci pumpy. Krev by v systému neobíhala, kdyby ji nepohánělo srdce.

Putování krevním oběhem

Začněme v pravé části srdce, kam přitéká krev z celého těla odkysličená a bez živin. Odtud putuje do plic, kde je okysličena. Z plic se vrací zpět do srdce, konkrétně do jeho levé části. Levá část srdce žene krev pod velkým tlakem do aorty, největší tepny v našem těle.

Aorta se rozděluje na menší tepny, které zásobují veškeré orgány. Cévy se pak postupně zase spojují do větších žil až po horní nebo dolní dutou žílu. A i ty se nakonec spojí a ústí na začátek celého koloběhu – do pravé části srdce. 

Je jasné, že krevní oběh je mnohem víc komplikovaný, ale pro pochopení toho, jak funguje, by mělo postačit i názorné vysvětlení na obyčejné hadici naplněné tekutinou. 

Co všechno dokáže naše srdce

Celkový objem krve v těle se pohybuje mezi 6 až 8 % celkové hmotnosti těla. Takže u muže, který váží kolem 70 kg je to asi 5,5 litru, z toho jsou asi 3 litry plasmy. Zbytek tvoří krevní destičky a červené a bíle krvinky. Ženy mají objem krve nižší, asi 4,5 litru. 

Takový objem krve dokáže srdce přečerpat přibližně za minutu. A to, když jsme v klidovém stavu. Za celý den zvládne naše srdce přečerpat asi 8 000 litrů krve! Pro představu, asi tolik vody se vejde do menšího zahradního bazénu. 

Přitom zdravé srdce dokáže zvýšit výdej krve (minutový oběh) podle nároku organismu až pětinásobně.

Nemoci, které ovlivňují krevní oběh

Srdeční choroby nelze brát na lehkou váhu, už jen proto, že zejména ve vyspělých zemích patří mezi nejčastější příčiny smrti. 

Vysoký krevní tlak

Vysoký krevní tlak neboli arteriální hypertenze patří k nejrozšířenějším poruchám. Řadí se mezi civilizační onemocnění, tedy choroby vznikající z blahobytu a nezdravého životního stylu. Vyskytuje se u více než poloviny populace. 

Za vysoký krevní tlak se považuje naměřená hodnota nad 140/90 mm Hg. 

Neléčená hypertenze zvyšuje riziko cévních onemocnění (včetně mozkové mrtvice), může vést k selhání srdce či ledvin. 

Arytmie

Pojem arytmie slouží jako souborné označení poruch srdečního rytmu, zejména frekvence, šíření vzruchu v srdci či jejich kombinace. Patří mezi nejčastější srdeční onemocnění. Často jde o nezávažné arytmie, ale u osob s postižením srdce (např. po infarktu myokardu) mohou být některé arytmie životu nebezpečné. 

Zdravé srdce se stahuje asi 60 až 100x za minutu. Někdy, například během spánku, pracuje pomaleji a někdy, třeba při fyzické námaze, zase rychleji. Při arytmiích může být srdeční rytmus abnormálně pomalý (bradyarytmie), nebo naopak rychlý (tachyarytmie).

Ischemická choroba srdeční

Jedná se o nedokrvování srdečního svalu a postupné odumírání jeho částí. Nejčastější příčinou je kornatění tepen, ukládání tuku do stěn cév a jejich ucpávání. Může být příčinou i srdečního selhání.

Srdeční selhání 

Srdečním selháním označujeme stav, při kterém srdce přestává zvládat plnit svoji funkci pumpy. Nestačí přečerpávat krev a ta se proto někde hromadí a někde naopak chybí.

Infarkt myokardu

Infarkt myokardu je jedním z projevů ischemické choroby srdeční. Jedná se o náhlé přerušení krevního zásobování části srdce. Dochází k němu uzávěrem srdeční (koronární) tepny – nejčastěji vznikem krevní sraženiny v zúženém místě.

Infarkt myokardu se vyskytuje více u mužů než u žen. Nejvíce ohroženi jsou muži nad 40 let a ženy nad 50 let. Nevyhýbá se však ani mladším lidem, kteří mají nadměrnou srážlivost krve, genetické dispozice či špatnou životosprávu.

Onemocnění srdečních chlopní

Když chlopně přestávají správně plnit svou funkci, tak dochází k nedomykavosti (regurgitaci) nebo k zúžení chlopně (stenóze). Výsledkem je narušení přečerpávací funkce srdce. 

Vrozené srdeční vady

Vrozené srdeční vady patří mezi nejčastější vrozené vývojové vady. Postihují asi 1 % živě narozených dětí. Mezi nejčastější vrozené srdeční vady patří defekt septa komor, defekt septa síní a aortální či pulmonální stenóza. Někdy se mohou objevovat sdruženě jako komplexní srdeční vady.

Obecně tvoří vrozené vady oběhové soustavy více než 40 % všech registrovaných vrozených vad v České republice. 

Závěr

Nejen pokud vás trápí některé z kardiovaskulárních onemocnění, je dobré vědět, jak vlastně tento systém funguje. Hlavně je ale důležité vědět, jak své srdce co nejlépe chránit a udržet jeho zdraví. 

Důležité je udržet si na paměti, že pokud člověk dodržuje zásady zdravého životního stylu, může výrazně snížit riziko onemocnění srdce a cév.

Co to znamená? Udržujte si zdravou váhu, jezte zdravou stravu plnou ovoce, zeleniny a celozrnných výrobků, pravidelně cvičte, nekuřte a omezte alkohol a snažte se vyhýbat stresu.